Romankovy srajdy a další příběhy

Proč dneska tolik lamentujeme nad pokleslou morálkou, ztrátou respektu a celkovým vzezřením chování naší současné mládeže? Máme vůbec právo se cítit pohoršení? Byli jsme o něco lepší? Kde teda nastal ten zlom, který předurčil budoucí generace k oněm neduhům?

Hned na začátku našeho bádání ale musíme zastavit ukazování prstem a nejprve se malinko zamyslet nad vlastním počínáním. Sprostí jsme bývali přece taky, ve školce jsme si potají vyprávěli neslušné vtipy a používali slova, o kterých jsme ani neměli tušení co znamenají. S kouřením začala sorta spolužáků už na prvním stupni základky a experimenty s prvním alkoholem na sebe taky nenechaly dlouho čekat. K prvním sexuálním zkušenostem jsme se taky dostávali už na základce, mnozí ještě před zákonem stanovenou hranicí. O drogách ani nemluvě.
 
Slepá ulička, občas si sám připadám, že některé zkušenosti přišly až moc brzy. Kde je teda pořád ten kostlivec, kterému denně spíláme? Zřejmě se něco stalo se způsobem využití volného času. Zavzpomínáme na pálení brouků, hry "na schovku" nebo hokej na plácku. Vždyť to bylo fajn, rodiče nás doslova vyháněli z domu od televize a my se bavili. Dnešní rodič? Dítě dostane do ruky tablet nebo jinou píčovinu už v nechutně nízkém věku, hlavně ať už "drží hubu". Matky a otcové jsou radši, když jejich ratolest sedí doma, ve zprávách na Nově totiž říkali, že zase nějaké to blbé děcko ukradli přímo z ulice. Nevím jak vy, ale já každičký den slýchával že jak uvidím debila v autě mi něco nabízet, mám prostě začít řvát.

Nejde snad ani o to, že děcka budou vždycky sprosté, jde spíš o fakt, že jsou dneska jednoduše více slyšet, ať už prostřednictvím internetu, nebo i telefonů s jejich kokotskýma písničkama a podobným kravinám co nám mravokárcům lezou pod nos. A co že je vlastně kategorický imperativ? Ve zkratce je to Kantova formulace etiky, podle které se máme chovat tak, aby naše chování mohlo být považováno za obecné pravidlo, k čemuž jsem se ovšem po napsání nadpisu ani zdaleka nedostal. Poučení pro příště - věnujte se svým dětem a nenechávejte je hnít u elektronických píčovin, také ovšem nezačínejte blogpost nadpisem...